Hrad sestává ze dvou hlavních částí, hradního paláce a předhradí. Palác zaujímá severovýchodní část zastavěného území, předhradí se rozkládá okolo něho, a je vysunuto k západu, jako přičleněný stavební útvar. Každá z těchto částí hradu byla střežena věží. Obě byly okrouhlé, žádná z nich nebyla věží obytnou. Zastavěné území odděluje od zbytku hřebene hluboká průrva, částečně vytesaná do skály, která sloužila jako hradní příkop a byla překlenuta mostem.
Cimburk ve své původní podobě (1350) byl zřejmě hradem plášťovým. Svědčí o tom mohutná obvodová zeď hradního paláce, která v západním nároží vytváří okrouhlou smyčku, v níž byla záhy vybudována věž, chránící vstup do hradního jádra. To obsahovalo obytné prostory pro majitele hradu a jeho rodinu, a to v přízemí kuchyně, komory a místnosti potřebné pro provoz hradní domácnosti, v prvním poschodí pak síně reprezentační. Suterénu bylo zřejmě zčásti využito jako koníren. Druhé patro zaujímaly obytné místnosti, původně upravené jako obranné prostory se střílnami. V tomto stavu hrad zůstal pouze přechodně. Na počátku 15. století byla vstupní brána vedle hlásné věže a procházeli jí jak pěší, tak tudy projížděly vozy. Dodnes je zde patrná fortna pro pěší. K ochraně příjezdové cesty byla vybudována mohutná zeď, která měla také za úkol spojovat nádvoříčko před vnitřním hradem s menší strážnou věží. Aby byla cesta chráněna i z druhé strany, byla souběžně s ní vybudována i druhá hradba, dodnes v základech zjistitelná.Za markraběte Jana Jindřicha byly upraveny síně v prvním poschodí hradního paláce. V něm byl zřízen prostorný rohový sál. Sousední místnost byla na severozápadním průčelí opatřena arkýřem, spočívajícím na třech krákorcích. Tento arkýř sloužil pravděpodobně jako domácí kaple. Všechny tyto úpravy nepochybně souvisí se vzrůstem významu hradního pána. Jádro nabylo v této fázi zdvojené bergfrítové dispozice a ve svém celkovém vzhledu se hrad zařadil k nejkrásnějším stavbám nejen na Moravě.
