Záchrana hradu

Záchrana hradu

Vybudování přístupové cesty pro dovoz materiálu, vyčištění od náletové vegetace a stromů narušujících zdivo a vyzdění nejnebezpečnějších výlomů u pat hradeb. V roce 1996 byla schválena koncepce záchrany hradu (autoři Ing. arch. J. Hrabec a F. Manoušek), která vychází z metodiky památkového ústavu o ochraně hradních objektů a zřícenin od Ing. Sokola.

Na základě zpracované koncepce byl firmou PEM, s.r.o. vypracován projekt nezbytného statického zajištění hradu Cimburk. Na tento projekt bylo vydáno stavební povolení. Původní rozpočet stavebních prací činil cca 9 000 000 Kč a počítal s ukončením prací v roce 2004. Práce byly zahájeny okamžitě po vydání stavebního povolení. Průběžně je prováděno spárování, nízkotlaké injektáže, opravy korun zdiva a dozdívání výlomů.

Bylo dokončeno statické zajištění polygonální bašty. Čelní zeď, která se vykláněla směrem ze svahu byla zakotvena k blízké skále, bylo provedeno dozdění spár a nízkotlaká injektáž. Fotografie zachycuje stav před opravou. Do budoucna se uvažuje o zakrytí této bašty střechou a zbudování expozice pro návštěvníky. Další práce se týkaly zejména severovýchodní bašty, kde byla dorovnána zeď tak, aby mohly být osazeny krovy.

Provedeno zastřešení severovýchodní bašty, která v současné době slouží jako zázemí stavby a k pořádání kulturních akcí.

Došlo k částečnému zajištění šíjové hradby betonovou skořepinou, na kterou byla později umístěna malba autorky Martiny Lupačové Švarcové. Při dalších opravách došlo k zazdění malby, která je tak uvnitř zdi zachována pro budoucí generace. Toto částečné zajištění šíjové hradby si vyžádalo rozpočet 119 000,- Kč. Bylo započato s pořádáním kulturních akcí.

Bylo vybudováno schodiště do hradního paláce a zprovozněna nová prohlídková trasa. Při likvidaci suťové vyvážky byla nalezena renesanční jímka. Ta zřejmě nahradila gotický prevet, situovaný nad současnou severovýchodní baštou. Dále probíhala oprava zídky nad pokladnou a spárování na polygonální baště a v hradním paláci. Tamtéž byly z části ošetřeny i koruny zdiva. Plánované rozbití vypadené skalní čočky pod šíjovou hradbou nebylo dokončeno, a to i přes značné vynaložené úsilí. Zvolena byla metoda vrtání a následná aplikace cevamitu, výsledkem bylo však pouze několik vzniklých trhlin. Nakonec byla zvolena účinnější, ale náročnější metoda trhání, pomocí trhacích klínů.

Statické zajištění pokračovalo především vyzděním kaverny nad přístupovou cestou ke hradu, vyspárována byla také vnitřní (palácová) strana hlavní věže. Další práce se týkaly opravy torza hradby na prvním nádvoří a východní parkánové zdi. Z prostředků Lesů ČR byla financována pokládka dřevěného šindele na střechu severovýchodní bašty.

Práce na statickém zabezpečenízahrnovaly zajištění trhliny v jižní palácové zdi a opravu východní parkánové zdi. Pro příští sezónu bylo připraveno lešení pod hradní kaplí. Dokumentační a výzkumné práce pokročily zaměřením nalezených kamenných článků a především archeologickými sondami, z nichž nejvýznamnější byla provedena při vstupu do hradního paláce.

V tomto roce proběhla řada stavebních i dokumentačních prácí. Díky spolupráci se sdružením INEX – SDA pracovali na hradě dobrovolníci z celého světa. A pochopitelně také členové o. s. Polypeje, i najatí řemeslníci. Pracovalo se na obvodové zdi při přístupové cestě, vyzděna byla klenba ve vstupu do hradního paláce a také polygonální podnož pod strážnou věží. Na Cimburku se konal odborný workshop o způsobu oprav hradní kaple a proběhl i dendrochronologický průzkum dřeva v kapli a zazdívce. Ten však nakonec nepřispěl k přesnějšímu datování stavby. Dále byla vybudována dřevěná letní kuchyň sloužící ke stravování i ubytování sezónních dobrovolníků.

Byl konzervován plášť strážné věže vykazující nad vstupem svislou trhlinu. Dále byla opravena jižní strana šíjové hradby, spojující hradní jádro se strážnou věží. V rámci workshopů, které se na Cimburku konaly za účasti neziskových organizací spravující další hrady i renomovaných odborníků, byly provedeny průzkumy vzorků malt z hradní kaple i strážné věže. Na základě průzkumů byla upravena receptura sanačních malt tak, aby respektovala použití dobových hydraulických přísad. Práce byly realizovány za přispění EU. Pod severní palácovou zdí došlo k vybudování dřevostavby sloužící k uskladnění materiálu. Na tomto místě stál sklad materiálu i v roce 1930, kdy došlo k prvním záchranným pracím na hradě Cimburku.

Došlo ke konzervaci hradní kaple a dozdění koruny jižní palácové zdi nad samotnou kaplí. Dále došlo ke statickému zajištění šíjové hradby a vybudování sklepní galerie kopírující půdorys původního sklepení. V současné době tyto prostory slouží jako sklad materiálu a do budoucna se počítá s využitím těchto prostor jako příležitostná galerie a lapidárium. Za přispění EU došlo také k zastřešení polygonální bašty a zřízení expozice v jejich prostorách.

Došlo k instalaci kovaného zábradlí od uměleckého kováře Jiřího Rechtoříka na šíjovou hradbu a zpřístupnění této hradby veřejnosti. Bylo vybudováno nové dřevěné schodiště zpřístupňující palácové jádro. Proběhl rovněž archeologický výzkum v prostorách parkánu a prvního nádvoří, které potvrdil existenci masivního kamenného schodiště spojujícího první nádvoří s palácovou bránou. Firma Úroboros spol s r. o. započala rekonstrukci východní palácové zdi, kde došlo k vybudování nové nosné klenby a zazdění svislé trhliny procházející touto zdí.

Došlo ke kompletnímu odkrytí zříceného schodiště na prvním nádvoří a k zaměření jeho jednotlivých částí. Byly dokončeny práce na východní zdi, zároveň byl nad severovýchodní baštu umístěn hromosvod, aby snížil riziko požáru při zásahu bleskem. Na stejném místě byl instalován hromosvod již v roce 1930 při prvních záchranných pracích.

Došlo k ukončení archeologického průzkumu na prvním nádvoří. Během jeho průběhu bylo nalezeno přibližně 40 000 archeologických nálezů. Rovněž byly objeveny další sklepní prostory nacházející se v jižní části nádvoří. Byl zpracován projekt nové pokladny pro rozšíření služeb návštěvníků, který se podařilo zrealizovat.

Byl zjištěn sesuv nacházející se v jižním svahu pod hradem. Došlo tedy k provizornímu zapření parkánové hradby, aby se předešlo možnému zřícení. Do budoucna se plánuje zajištění této hradby táhly, podobně jako u polygonální bašty. Na jednom z ostění renesanční příčky v paláci se objevila příčná prasklina, došlo tedy ke statickému zajištění vyzděním kaveren, spárováním a vydřevením dveřních otvorů na této příčce. Začalo se pracovat na projektu celkového statického zajištění, které je součástí obnovy vnitřních palácových zdí. Na Stupavském nádvoří byl vystavěn kamenný amfiteátr soužící jako posezení při konání kulturních akcí.

Byla částečně odstraněna železobetonová skořepina z roku 1930 umístěná v severovýchodním rohu paláce. Poté došlo k vyzdění tohoto nároží dnešní konzervační metodou. Takto byla ošetřena a vyspárována východní polovina severní hradby. Na parkánu došlo k odstranění suti na místě bývalé dělové bašty a k výstavbě terénního schodiště za pomoci zahraničních dobrovolníků ze sdružení INEX – SDA. Na vybraných místech hradu probíhala v rámci kamenického workshopu výstavba takzvaných suchých zídek. Tyto zídky jsou ložené kameny bez použití pojiva. Slouží jako sklady materiálu a zároveň omezují vstup do míst, jako je například zázemí staveniště.

Došlo k výměně schodiště na šíjovou hradbu. Dřevěné pódium pro konání kulturních akcí, umístěné ve Stupavské baště, bylo nahrazeno kamenným, čímž se výrazně zvýšila jeho životnost. Zároveň bylo toto pódium vydlážděno cihlovou dlažbou. U pokladny byla vystavěna nová informační tabule pro návštěvníky hradu. Dále bylo započato s druhou etapou sanace severní obvodové hradby. K vůli této akci došlo k přesunutí lešení a zázemí staveniště. Byly rozšířeny expozice věnované kamenictví, kovářství a archeologickým nálezům. Během letních prázdnin probíhal za pomoci dobrovolníků z celého světa WORKCAMP CIMBURK 2012, na kterém bylo odpracováno 3671 dobrovolnických hodin a zúčastnilo se ho více než stovka dobrovolníků z celého světa. Došlo k sanaci 1. předsunuté bašty, instalací replik původních dřevěných překladů střílen a doplnění chybějícího zdiva. Prostory kolem 1. bašty byly zbaveny náletové zeleně a sutě, která umožňovala uchytit se náletové vegetaci. Během roku 2012 probíhalo rovněž odstraňování výsypky z prostor 1. nádvoří, které bude pokračovat i v dalších letech. Během roku 2012 došlo k výstavbě 4 depozitů kamene (suchých zídek) na místech zabraňujících návštěvníkům ve vstupu na staveniště a suťoviště. Celkem se na pracích podílelo 131 dobrovolníků a 13 organizací (skauti, trampské osady apod.). Za rok 2012 bylo celkem odpracováno 8009 dobrovolnických hodin.

Na jaře se podařilo podezdít výlom ve zdi pod lučištnickou střílnou na jižním nádvoří. Dále pak za pomoci dobrovolníků došlo ke srovnání terénu a výstavbě depozitu kamene na jižním nádvoří. Tím se rozšířila plocha pro stany ubytovaných dobrovolníků.Velký objem prací byl proveden rovněž na 1. nádvoří. Během léta bylo celé nádvoří srovnáno a z vykopaného kamene byly zřízeny dva depozity stavebního materiálu. Nádvoří bude sloužit pro konání kulturních akcí a pro ubytování šermířských skupin či jiných účinkujících s replikami historických stanů. Práce na úpravě 1. nádvoří zabraly osm let. Bylo zapotřebí odstranit suťový kužel, který na hradě zůstal jako pozůstatek po archeologickém výzkumu z šedesátých let. Při odklízení suťového kužele bylo nalezeno několik gotických kamenických článků, z nichž některé vykazovali stopy druhotného použití, například při renesančních přestavbách. Dřevěné schodiště do polygonální bašty, která slouží jako expozice a lapidárium, bylo nahrazeno kamenným. Zvýšila se tak jeho životnost.Letos byla za přispění města Koryčany započata další etapa záchrany paláce, který je architektonicky nejhodnotnější částí hradu. Podle dobových fotografií došlo k vyzdění části zdi, která se zřítila v zimě roku 1987. Tímto se podařilo zajistit statiku severozápadního vnitřního nároží paláce. Dále byl v paláci zřízen depozit materiálu.Tarasní zeď naproti vstupnímu portálu, která vykazovala statické poruchy, byla znovu přezděna a vedle ní bylo vybudováno terénní schodiště. Další práce byly zaměřeny na dospárování klenby a špalety v okně severní obvodové hradby. Dále došlo k výměně dřevěné podesty pro dopravu materiálu do paláce. Dožilá dřevěná konstrukce byla nahrazena novou a masivnější. Během léta pokračovalo odstraňování náletové zeleně z prostor hradu, zejména pak na severní straně šíjové hradby a na místě bývalé vstupní brány.

V jarních měsících došlo ke srovnání terénu v paláci a vybudování nového přístupového schodiště na parkán. V červenci došlo také k výměně dřevěného schodiště do paláce v místě bývalého prevétu, dosluhující dřevěná konstrukce byla vyměněna na za novou. V rámci údržby dřevěných konstrukcí zastřešení došlo k výměně krytiny na polygonální baště a na strážné věži. V rámci statického zajištění hradu proběhla druhá etapa sanace severní obvodové hradby financovaná z Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR a z příspěvku města Koryčany. Tato akce probíhala od začátku července do konce září. Jednalo se vyspárování 133,75 mzdiva, odstranění náletové vegetace z koruny hradby a její následné přezdění v rozsahu 48 m3. Vzhledem k  mírné zimě bylo možno na hradě pokračovat ve výkopových pracích a přesouvání stavebního materiálu. Na Stupavském nádvoří se podařilo odkrýt základy jižní obvodové hradby, která bude v budoucnu využita jako základ pro vybudování nového zázemí pro dobrovolníky a kulturní akce. Na hradě přibyly tři nové depozity stavebního materiálu. První byl zbudován v paláci,  v západní části jižního parkánu a poslední  severní straně hradu.

Během zimních měsíců byla za účasti dobrovolníků vybudována nová zastřešená kovářská expozice. Stavba započala v listopadu 2014 a byla dokončena v dubnu 2015. Zájemci si mohli během stavby vyzkoušet dělení kamene za použití trhacích klínů. Na jaře byly na dílnu osazeny nové dřevěné tesané rýny, které nahradily dožilá koryta k zachytávání dešťové vody. Na záchraně hradu se opět podíleli zahraniční dobrovolníci ze sdružení INEX – SDA. Jejich pracovní náplní byly převážně výkopové práce a přesuny stavebního materiálu. Během hlavní sezóny se dobrovolníkům podařilo vybudovat nové terénní schodiště z parkánu do paláce a očistit část jižní obvodové hradby, která bude v budoucnu využita jako základ pro vybudování nového zázemí pro dobrovolníky a kulturní akce. Pro zlepšení přístupnosti jižního parkánu, který slouží hlavně jako prostor pro ubytování dobrovolníků, bylo vybudováno nové dřevěné schodiště. V rámci údržby prohlídkových tras bylo natřeno schodiště na šíjovou hradbu. Dobrovolníci se rovněž podíleli na úklidu staveniště a vybudování nového terénního schodiště v paláci. V rámci obnovy hradu proběhly práce na 1. etapě statického zajištění renesanční palácové příčky. Tyto práce byly provedeny za přispění Města Koryčany a Ministerstva kultury v rámci Programu záchrany architektonického dědictví. K narušení statiky příčky došlo díky povětrnostním vlivům a také kvůli nedodržení technologických postupů středověkými staviteli. Renesanční příčka byla zajištěna pomocí čtyř předepnutých lan, která jsou ve zdivu skryta tak, aby nenarušovala původní vzhled památky. Stejným způsobem je zajištěna i k příčce přiléhající vnitřní palácová zeď. Během prací byl do palácové stěny navrácen segmentový záklenek renesančního dvojokna. Během sanačních prací byly ve zdivu palácové příčky nalezeny dvě šipky z kuše.

Během jarních měsíců bylo za účasti dobrovolníků z velehradského gymnázia vybudováno nové terénní schodiště do hradního sklepení, které nahradilo původní dožilé schodiště. Došlo také k přesunům stavebního materiálu z prostoru 1. nádvoří, čímž se zvětšil prostor pro pořádání kulturních akcí. Za přispění dobrovolníků byla dokončena sanace jižní obvodové hradby na Stupavském nádvoří. Obnovená hradba bude využita jako základ pro vybudování nového zázemí pro dobrovolníky a kulturní akce.V podzimních měsících došlo k výměně střešní krytiny na objektu pokladny. V rámci obnovy hradu proběhla druhá etapa statického zajištění renesanční palácové příčky. Práce byly provedeny za přispění města Koryčany a Ministerstva kultury v rámci Programu záchrany architektonického dědictví. V rámci této druhé etapy sanačních prací bylo dokončeno spárování a následně byly přezděny koruny zdiva. Během prací došlo v horní části renesanční příčky k zajímavému nálezu. V zazděném komínovém sopouchu se nacházely fragmenty keramiky. Jednalo se o téměř kompletní kachel s erbem Viléma z Víckova, tři redukčně vypalované džbánky a dřevěné prkénko, které se nepodařilo dendrochronologicky datovat. Další práce se soustředily na zdi, které k palácové příčce přiléhají. Zejména na jižní palácovou zeď, která se částečně zřítila v roce 1959. V rámci záchranných prací se podařilo najít základové zdivo a podezdít výlom, který ohrožoval statiku jihozápadní části této zdi. Při výkopových pracích byla nalezena krbová konzola, která byla zazděna na původní místo. Chybějící část špalety gotického okna byla doplněna replikou. Stavební otvory po zaniklých dřevěných konstrukcích byly šetrně zazděny, tak aby neohrožovaly statiku objektu, a zároveň byla zachována autenticita původního zdiva. Do severního palácového průčelí byla umístěna replika renesančního sdruženého okna s erby Horeckých a Serenyiů. Původní okno spolu s částí severního palácového průčelí zaniklo mezi lety 1915 a 1916.

Během jarních měsíců byla za účasti dobrovolníků, vybudována nová zahrádka při vstupu do hradu. Dočasná dřevěná konstrukce terasové zahrádky byla nahrazena novou kamennou. V lícové zdi bylo vytvořeno z masivních jilmových fošen nové posezení pro návštěvníky. Při stavbě zahrádky byla nalezena pravěká sekerka vybroušená ze zelené břidlice. V rámci obnovy hradu proběhla třetí etapa statického zajištění paláce a byla započata první etapa statického zajištění jižního parkánu. Práce byly provedeny za přispění města Koryčany a Ministerstva kultury v rámci Programu záchrany architektonického dědictví. V rámci třetí etapy sanace paláce proběhla dozdívka západní palácové stěny, která se zřítila v roce 1987. Západní palácová stěna byla dozděna na úroveň současného terénu souvisejícího nádvoříčka a na její korunu bylo umístěno kované zábradlí, stejné jako zábradlí na šíjové hradbě. Další práce se soustředily na jižní palácovou zeď, která se částečně zřítila v roce 1959 a na prostor kolem zaniklé hradní kaple. V rámci těchto prací se podařilo nahradit poškozený kamenický článek v okně sousedícím s kaplí. Zeď byla rovněž vyspárována a byly přezděny koruny. V nejvyšším patře paláce byly nalezeny fragmenty vnitřních omítek a pozůstatky podlah. Dále bylo započato s první etapou statického zajištění jižního parkánu. Parkánová zeď se kvůli zemním tlakům viditelně naklonila. Proto byla zajištěna pomocí dvanácti předpínaných tyčí zakotvených do skalního podloží. V rámci statického zajištění parkánu byly v hradním paláci provedeny sondy do podloží hradu a archeologický průzkum. Současný průzkum doplnil stávající poznatky z předešlého průzkumu, který proběhl v roce 1957.  Archeologickou zprávu zpracovalo Muzeum Kroměřížska.

Během zimních měsíců bylo za účasti dobrovolníků a díky ochotě Technických služeb města Koryčany na hrad dopraveno několik tun opracovaného kamene, který pocházel z demolice bývalého hospodářského dvora u koryčanského zámku. Před začátkem hlavní turistické sezóny byly pořízeny nové mobilní toalety pro návštěvníky. Dále byl pořízen nový stojan na kola a provedeny rizikové ořezy stromů zasahujících do prohlídkové trasy a příjezdové cesty. Podařilo se také natřít pokladnu a pořídit nové informační tabule do expozice. Na korunu sklepa byla umístěna nová hydroizolace a ve sklepě proběhla drobnější podezdívka ve skalním podloží. Díky tomu mohl být ze sklepa odstraněn dočasný depozit kamene. Na podzim  se podařilo po mnohaletém úsilí získat stavební povolení na stavbu zázemí pro dobrovolníky a kulturní akce a započaly práce na jeho stavbě. V rámci obnovy hradu byla dokončena druhá etapa statického zajištění jižní parkánové zdi. Práce byly provedeny za přispění města Koryčany a Ministerstva kultury v rámci Programu záchrany architektonického dědictví. V průběhu této druhé etapy došlo k napnutí a zazdění dvanácti táhel, které byly do zdiva zavrtány v loňské sezóně. Dále byla parkánová zeď přespárována a proběhla zazdívka kaveren, zejména v jižní části hradby. Koruny hradby byly kompletně přezděny. Dále proběhla nízkotlaká injektáž podzákladí jižní palácové stěny a parkánové hradby. Po celé délce parkánu byla provedena drenáž pro odvod srážkových vod mimo prostor hradby. V paláci byly zasypány sondy do podzákladí a srovnán terén. Do palácové příčky byl osazen nový překlad z jilmového dřeva. Po několika letech oprav byly opět zpřístupněny všechny palácové suterénní místnosti. Během prací byl nalezen fragment habánské majoliky s monogramem Gabriela Horeckého z Horky.

Na jaře bylo pořízeno šest nových stolů pro návštěvníky. Ještě před začátkem hlavní turistické sezony se také podařilo také natřít udírnu. Za hojné účasti dobrovolníků pokračovala stavba nové multifunkční budovy, která bude sloužit jako zázemí pro dobrovolníky a kulturní akce. Během několika pracovních akcí byla dokončena hrubá stavba. Následně byly provedeny práce v interiéru. Na podzim bylo započato se stavbou nového pódia pro pořádání kulturních akcí. Pódium zůstává na stávajícím místě a bude postaveno ve stejném duchu jako nové zázemí. Za tímto účelem došlo k přespárování a přezdění korun na Stupavské baště. Během sezóny bude pódium sloužit jako zázemí pro kapely při pořádání kulturních akcí a mimo sezónu bude sloužit jako sklad materiálu a vybavení k opravě hradu. V rámci obnovy byla staticky zajištěna JZ část obvodové palácové hradby a torzo stěn východního palácového traktu. Práce byly provedeny za přispění Města Koryčany a Ministerstva kultury v rámci Programu záchrany architektonického dědictví. V rámci statického zajištění byly podezděny nejvíce ohrožené části zdiva a zazděna svislá trhlina v JZ nároží obvodové hradby. Stávající zdivo bylo vyspárováno a následně byly přezděny koruny. V místě výlomu bylo vybudováno masivní dřevené schodiště, které návštěvníkům zpřístupnilo palác z parkánu. Východní palácový trakt zaniknul téměř do základů. Sanační práce se tedy zaměřili na konzervaci pozůstatků suterénu paláce. Rozvolněné pozůstatky zdí byly rozebrány a znovu nazděny. Při těchto pracích byly v základech paláce objeveny a zdokumentovány starší stavební fáze hradu. Práce se poté přesunuly na západní část obvodové zdi paláce, kde bylo postaveno lešení a započato spárování. Sanace západní části obvodové hradby paláce je odhadována minimálně na další dva roky. Součástí prací byl i archeologický výzkum, při kterém byla na parkánu nalezena kamenná dělová koule. Dále pak fragmenty komorových kamnových kachlů s biblickými motivy sv. Jiří a Adama a Evy v rajské zahradě, ze které se zachovalo pouze bezhlavé torzo Evy. Fragmenty kachlů jsou v současné době konzervovány ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti.

Za hojné účasti dobrovolníků byla dokončena stavba nové multifunkční budovy, která slouží jako zázemí pro dobrovolníky a kulturní akce. Po mnohých úředních průtazích byla dne 16. 10.2020 budova zkolaudována. Byla natřena střecha na severovýchodní baště a na dílně. Dále dobrovolníci obrousili a natřeli zábradlí na šíjové hradbě. Podařilo se také srovnat terén v paláci a vybudovat zde nové lapidárium. Došlo také k rizikovému kácení stromů ohrožujících přístupovou cestu k hradu. V důsledku toho byla odstraněna stávající informační tabule u pokladny a následně zde byla umístěna nová. V paláci a na parkánu byly umístěny nové informační tabule, které seznamují návštěvníky s postupem konzervačních prací. V roce2020 byla staticky zajištěna západní část obvodové hradby paláce s portálem vstupní brány z poloviny 15. stol. Na koruně hradby se podařilo šetrně zakonzervovat pozůstatky střílen, do kterých byly navráceny chybějící dřevěné překlady. Následně proběhla první etapa čištění filtrační cisterny v paláci. Cisterna se nachází u vnitřní paty západní obvodové zdi paláce. Z cisterny bylo vyzvednuto několik kamenických prvků, které byly do cisterny umístěny v roce 2001, aby se zabránilo jejich zcizení. Další pokračování čištění cisterny si vyžádá větší finanční náročnost a dohled archeologa. Proto se práce odkládají na neurčito. Další práce se soustředily na prostor bývalé vrátnice. Nachází se zde velké množství architektonických a stavebních detailů, protože prostor prošel složitým stavebním vývojem. Nejzajímavější je zde lučištnická střílna, která je jediná dochovaná na jižní Moravě.  Podle dendrochronologického datování byl strom na výrobu dřevěných překladů střílny pokácen v roce 1456. Střílna byla vyspárována a byly doplněny její chybějící části. Rovněž bylo doplněno několik chybějících dřevěných překladů. Z prostoru vrátnice původně vedly vstupy do hradních parkánů. Východní vstup byl neodborně opraven pracovníky Okresního stavebního podniku Kroměříž v roce 1962. Špalety průchodu byly založeny na zemině a hrozilo jejich zřícení. Letos se podařilo celý průchod odkrýt a zakonzervovat tak, že je nyní přístupný pro návštěvníky. Západní průchod byl v roce 1940 zazděn stavitelem Winterem z Koryčan. Podle kolaudačního protokolu z prosince téhož roku, byl průchod mylně považován za výlom ve zdi, takže se jeho pozůstatky dochovaly pouze uvnitř zdiva. V celém prostoru bývalé strážnice proběhlo spárování, konzervace stavebních otvorů a přezdění korun zdiva.

Za velké účasti dobrovolníků bylo dokončeno vnitřní vybavení stavby nové multifunkční budovy, která slouží jako zázemí pro dobrovolníky a kulturní akce. U této budovy byl rovněž vybudován dřevník na dřevo k udírně. Staré zázemí bylo během měsíce května odstraněno. Od 1. 1. do 3. 5. 2021 byl hrad Cimburk z nařízení vlády pro návštěvníky uzavřen. Během této doby byly přezděny rozvolněné koruny zdiva na šíjové hradbě.  Dále byla odstraněna stará provizorní kuchyně na prvním nádvoří a na jejím místě bylo zřízeno zázemí staveniště. Rovněž bylo dokončeno rizikové kácení stromů ohrožujících přístupovou cestu k hradu. V roce 2021 byla provedena první etapa obnovy prostoru bývalé první brány z poloviny 14. století. V rámci této etapy byly provedeny výkopové práce, při nichž byly objeveny pozůstatky zazděné brány s vpadlinou pro zvedací most. Při výkopech byly nalezeny četné kamenické články a rovněž byly nalezeny fragmenty kachle s motivem Adama a Evy. Během prací došlo k rozebrání rozvolněných částí zdiva, vyspárování stávajícího zdiva, doplnění chybějících částí a přezdění korun zdiva.

V jarních měsících byla opravena nejkritičtější část přístupové cesty k hradu. Dále byly za účasti dobrovolníků vyměněny dožilé dřevěné schodnice schodišť na parkán a v paláci. Rovněž byly pořízeny nové popelnice na tříděný odpad, čímž se náš provoz stal o něco málo ohleduplnějším k životnímu prostředí. Před zahájením kulturní sezóny započala stavba pódia pro kulturní akce. V měsíci září započala konzervace pilíře vstupní brány, z nějž padaly kameny a ohrožovaly návštěvníky hradu. V roce 2022 byla provedena druhá etapa obnovy prostoru bývalé první brány z poloviny 14. století. V rámci této druhé etapy byly pod dohledem archeologů z Muzea Kroměřížska provedeny výkopové práce, při nichž byla objevena řada archeologických nálezů včetně středověkých a novověkých mincí či téměř kompletně zachovalého džbánu. Během prací došlo k rozebrání rozvolněných částí zdiva, vyspárování stávajícího zdiva, doplnění chybějících částí a přezdění korun zdiva.

V březnu byla osazena nová vrata na pódiu pro kulturní akce a podlaha byla zpevněna cihelnou dlažbou. Dále byla dokončena konzervace pilíře vstupní brány. Došlo k přesunu kamene z depozitu u hradní kovárny. Konstrukce hradní kovárny, která se nacházela v havarijním stavu, byla nahrazena konstrukcí novou. Před zahájením hlavní návštěvnické sezóny byla nainstalována aktualizovaná prohlídková trasa. V neposlední řadě byla lazurou natřena všechna tři dřevěná schodiště, což by mělo prodloužit jejich životnost. V roce 2023 započala druhá etapa obnovy palácové části a bergfritu. Při realizaci prací bylo postaveno lešení, došlo k rozebrání rozvolněných částí zdiva, vyspárování stávajícího zdiva, doplnění chybějících částí a přezdění korun zdiva.